Oceňování majetku není pouhým určením částky podle aktuální nabídky na trhu. Způsob ocenění se vždy odvíjí od jeho účelu, druhu majetku a právního předpisu, pro jehož potřeby je hodnota stanovována. Jiný požadavek může být kladen na stanovení obvyklé ceny, jiný na tržní hodnotu a jiný na cenu zjištěnou podle cenového předpisu.

Odborná činnost v oblasti oceňování majetku je současně upravena zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenským zákonem. "Oceňování majetku" je zařazeno mezi vázané živnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny požadavky odborné způsobilosti. Pro oceňování věcí nemovitých a věcí movitých jsou odborné předpoklady stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona, tudíž ocenění může provádět pouze osoba s odborností.

Základní právní rámec stanoví zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

Podle § 2 se majetek, nestanoví-li zákon jinak, oceňuje obvyklou cenou. Obvyklá cena vychází z cen, které byly dosaženy při prodejích stejného nebo obdobného majetku v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Zákon výslovně stanoví, že obvyklá cena se určuje ze sjednaných cen porovnáním.

Teprve v odůvodněných případech, kdy obvyklou cenu nelze určit, připouští zákon stanovení tržní hodnoty. Důvod, proč nebylo možné obvyklou cenu určit, musí být v ocenění uveden.

Z ocenění musí být současně zřejmé, jakým způsobem byla výsledná hodnota určena, z jakých údajů zpracovatel vycházel a proč byly konkrétní údaje použity. Postup musí odpovídat druhu majetku, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat.

Významnou změnu přinesl zákon č. 285/2025 Sb., který novelizoval občanský soudní řád.

Podle § 127 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může soud od 1. 1. 2026 vyžádat odborné vyjádření nejen od orgánu veřejné moci, ale také od osoby, která disponuje potřebnými odbornými předpoklady.

Právní úprava tak výslovně počítá s odborným vyjádřením kvalifikované osoby jako samostatným prostředkem pro posouzení skutečností vyžadujících odborné znalosti.

Novela současně upravuje odměnu a náhradu hotových výdajů osoby podávající odborné vyjádření a její procesní postavení.

Pro pozůstalostní řízení je důležitý také zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 180 soud stanoví obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši pasiv a čistou hodnotu pozůstalosti. Způsob ocenění pozůstalostního majetku dále upravuje § 181.

Pro správné ocenění je proto zásadní nejen určit hodnotu majetku, ale především správně vymezit účel ocenění a rozhodné datum, ke kterému má být hodnota stanovena.

Stejná nemovitost může být oceňována pro dědictví, majetkové vypořádání, soudní řízení, prodej, insolvenci, účetní či daňový účel nebo například pro stanovení náhrady za omezení vlastnického práva.

Účel ocenění ovlivňuje rozhodné datum, potřebné podklady, použitelná data i odpovídající způsob ocenění. Proto by měl být účel vždy jednoznačně stanoven ještě před zahájením odborného zpracování.

Odborné ocenění není pouze výsledná částka. Je to doložitelný postup, ze kterého musí být zřejmé, co bylo oceněno, k jakému datu, pro jaký účel, z jakých podkladů a jakým způsobem byla výsledná hodnota stanovena.